Pane premiére, na základě vaší dohody s odbory a lékařskou komorou se platy zdravotníků v příštím roce zvýší o 6 %. Co vzkážete těm, kdo vám psali, že platy zdravotníků, kteří již dostali odměny za boj s epidemií nemoci Covid-19, rostou příliš rychle?
Zdravotníci si růst platů zaslouží. Jezdím do nemocnic a vidím, jak náročnou práci mají. Navíc jsme jim to dlužili. Dnes už jsou platy ve zdravotnictví výrazně konkurenceschopnější, na průměru EU již byly před dvěma lety. I proto nám lékaři tolik neodchází do zahraničí, odchod sester z nemocnic se také zastavil. Situaci v odměňování jsme za poslední 4 roky stabilizovali a myslím, že jsme zdravotnickým profesím zase vrátili prestiž. Mají za sebou velmi náročné období, bez jejich obětavosti a mimořádného nasazení bychom pandemii nezvládli. Myslím si, že 6% růst je namístě a že je to velmi dobrý kompromis.
Jako manažer víte, že největším bohatstvím každé úspěšné firmy jsou kvalitní zaměstnanci. Čím si vysvětlujete, že v řadě nemocnic jako by toto neplatilo? Zdravotníci, kteří v nich pracují, mají často pocit, že jsou pro management až na posledním místě.
Péče o zaměstnance v některých nemocnicích má rozhodně své mezery. Není ale možné házet všechny do jednoho pytle. Myslím si, že se situace zlepšuje. Vím, že vedení nemocnic nabízí zaměstnancům masáže, příspěvky na pobyty v lázních, různé slevy na sportovní aktivity apod. Z průzkumu spokojenosti mezi nelékařskými pracovníky, který provedlo ministerstvo zdravotnictví v září, vyplynulo, že mezi největší překážky v práci zdravotníci považují po nedostatku personálu nedostatek podpory a uznání od nadřízených. Je to důležitá zpětná vazba, kterou by si vedení nemocnic mělo vzít k srdci.
Součástí dohody je i zvýšení úhrad všem poskytovatelům zdravotních služeb ne o 4 %, jak navrhovalo ministerstvo zdravotnictví na základě výsledků dohodovacího řízení, ale o 7 %. Budou na takové navýšení zdravotní pojišťovny mít peníze? Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje menší pojišťovny a nikoliv VZP, tvrdil, že pojišťovny peníze nemají.
Systém veřejného zdravotního pojištění čelil v době pandemie obrovskému tlaku. Ale ustál to. A to i díky historicky nejvyššímu navýšení plateb za státní pojištěnce. V minulém a letošním roce to pro zdravotnictví znamenalo 70 mld. Kč navíc a příští rok dalších téměř 12 mld. Kč. Kromě toho mají zdravotní pojišťovny na svých účtech stále dostatečné rezervy. A systém veřejného zdravotního pojištění by bez navýšení platů v příštím roce hospodařil s přebytkem. Navýšení si tak můžeme dovolit. Výsledný růst úhrad nebude jen 7 %, ale téměř 9 %, jelikož úhrady na navýšení platů dáváme poskytovatelů zdravotních služeb nad rámec navýšení úhrad vyjednaných v dohodovacím řízení. Takže pojišťovny peníze mají.
Zůstatky na základním fondu pojišťoven jsou navzdory nákladům spojeným s řešením epidemie Covid-19 vyšší, než byly před rokem. Z vyšších platů a mezd se platí vyšší zdravotní pojištění, to by ale samo o sobě ke stabilizaci systému veřejného pojištění nestačilo.
Jak jsem již řekl, významnou stabilizační roli hraje navýšení plateb za státní pojištěnce, na níž se v tomto roce vynaloží přibližně 127 mld. Kč a v roce 2022 dokonce necelých 139 mld. Kč. Schválili jsme bezprecedentní podporu ze státního rozpočtu, která umožnila zachovat stávající dostupnost, rozsah a kvalitu zdravotní péče.
Jaké předpokládáte v příštím roce příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění?
Náklady na zdravotní služby, s výjimkou nákladů na covid-19, jsou pro rok 2022 odhadovány na 411 mld. Kč. V meziročním srovnání se jedná o růst ve výši cca 37 mld. Kč, tj. 9,6 %. Samostatnou kapitolu pak tvoří výdaje spojené s covid-19, jejichž výše pro rok 2021 vysoce přesáhne částku 30 mld. Kč, podle průběhu epidemie na podzim a strategie očkování třetí dávkou vakcíny proti covid-19. Výše těchto nákladů pro rok 2022 záleží na celé řadě obtížně odhadnutelných faktorů. Po přičtení nákladů na covid-19 se náklady na zdravotní služby v roce 2022 odhadují na 426 mld. Kč. Celkové náklady zdravotních pojišťoven včetně ostatních nákladů pro rok 2022 předpokládáme 439,5 mld Kč. Příjmy dle makroekonomické predikce ministerstva financí by měly být 426,1 mld. Kč.
Vaše vláda opakovaně navýšila platbu za státního pojištěnce, což systému zdravotnictví výrazně pomohlo. Budete v tomto trendu v případě úspěchu ve volbách pokračovat?
To samozřejmě záleží na tom, jestli bude hnutí ANO ve vládě. Za sebe mohu říci, že by platba za státní pojištěnce měla průběžně růst. Otázkou je v jaké výši, ale to se bude odvíjet od ekonomické situace a vývoje systému veřejného zdravotního pojištění. Myslím si, že já i hnutí ANO jsme za čtyři roky v politice ukázali, že zdravotnictví je naše priorita a tak tomu bude i do budoucna.
Lékařské a zdravotnické odbory s Vámi jednaly o platech a úhradách v lůžkových zařízeních. Soukromé lékaře zastupoval na jednání prezident ČLK. Čím Vás přesvědčil, aby došlo k navýšení úhrad také v soukromém sektoru, tedy i pro ambulance soukromých lékařů?
Jednání se zástupci odborů o navýšení platů probíhá každý rok po ukončení dohodovacího řízení, jehož výsledkem jsou dohody o úhradách v jednotlivých segmentech. S ministrem zdravotnictví proto držíme pozici, že pokud se dohodneme na navýšení, musí se navýšit úhrady všem segmentům spravedlivě. Není akceptovatelné preferovat pouze jeden segment, zejména nemocnice, jak odbory většinou požadují. A to jsme s Adamem Vojtěchem prosadili. Úhrady se navýší všem.
Jaký je Váš postoj k lékařské komoře? Komora se snaží hájit zájmy nejenom svých členů, ale celého zdravotnictví. Dokáže hlasitě kritizovat, ale také pochválit a poděkovat, jako v tomto případě nebo v případě zvýšení ceny práce nositelů výkonů v Seznamu zdravotních výkonů, na kterém jste se s prezidentem Kubkem domluvili před rokem.
Česká lékařská komora je pro nás důležitý partner a já si naší spolupráce velmi vážím. Ne vždy se shodneme, ale vše je o dialogu. A já jsem vždy připraven dialog vést.
Jedním z hlavních problémů našeho zdravotnictví je nedostatek zdravotních sester a především lékařů, kteří navíc stárnou. Co s tím uděláme?
Snad jako první vláda jsme se postavili čelem jednomu z největších problémů ve zdravotnictví. Dali jsme veškeré úsilí do toho, abychom tento negativní trend zvrátili. Navýšili jsme kapacitu lékařských fakult o 20-25 %. Snížili jsme administrativní zátěž zdravotníků a spustili vzdělávací program pro administrativní pracovníky ve zdravotnictví. Zavedli jsme stipendia pro zdravotníky při studiu ve státních nemocnicích. Měli jsme kampaň na podporu studia na středních zdravotnických školách „Studuj zdrávku“.
Chceme dál podporovat vznik samostatných lékařských praxí, především ordinací pediatrů, dětských psychiatrů a dalších lékařských oborů tam, kde nejsou jejich služby zatím dostupné. V posledních čtyřech letech se nám do odlehlých oblastí podařilo dostat přes sto praktiků a zubařů. Právě u zubařů chceme v příštích letech zavést speciální celorepublikový program, abychom podstatně zvýšili jejich dostupnost.
Navyšujeme kompetence praktickým lékařům a sestrám, od čehož si slibujeme zvýšení atraktivity tohoto povolání. Spustili jsme psychosociální podporu zdravotníků, abychom jim pomohli v těžkých situacích. A zajímáme se o to, co si zdravotníci myslí. A v neposlední řadě jsme dvakrát provedli otazníkové šetření spokojenosti nelékařských zdravotnických pracovníků.
Naše zdravotnictví, které patří mezi ta nejlepší na světě, chceme dále zdokonalovat, například naším Národním plánem boje proti rakovině a výstavbou Českého onkologického institutu v Praze, který poskytne pacientům napříč republikou nejmodernější léčbu rakoviny.
MUDr. Michal Sojka, tiskové oddělení ČLK
